• No products in the cart.
Proceed to Checkout

Bzenecká octárna

Historie Bzenecké octárny

Vyrábíme ocet již 96 let

Eduard Fürst založil podnik v Bzenci již roku 1864, přičemž do obchodního rejstříku u c.k. krajského obchodního soudu v Uherském hradišti byla jeho společnost „Eduard Fürst obchod ve výrobcích, obilí v pálence v Bzenci“ zapsána dne 19. srpna 1864. Jak vyplývá z názvu, od svého založení v roce 1864 se společnost Eduarda Fürsta zabývala obchodem s výrobky a obilím v pálence.

Dne 15. dubna 1921 požádala paní Rudolfina Fürstová, tehdejší majitelka společnosti „Bzenecká rafinerie lihu Eduard Fürst“ o zápis změny v předmětu podnikání, a sice žádala o rozšíření předmětu podnikání o výrobu octa. Rozšíření předmětu podnikání o výrobu octa pak bylo zapsáno do rejstříku vedeného Krajským soudem v Uherském hradišti dne 22. dubna 1921 a vyhlášeno v Úředním listu dne 7. května 1921.

Výroba octa probíhá v Bzenci od roku 1921 až do současnosti. Dne 3. července 1948 byla „Bzenecká octárna Eduard Fürst“ znárodněna. Znárodnění nabylo účinnosti zpětně ke dni 1.ledna 1948 a octárna v Bzenci byla později začleněna do národního podniku Moravské lihovary a octárny Brno a provozována státem. Dále byla výroba octa v Bzenci provozována „Bzeneckými konzervárnami, státním podnikem (později „GEMOS, státní podnik).

V rámci procesu restitucí byla octárna v Bzenci vrácena původním vlastníkům. Rudolfina Fürstová zemřela roku 1955, a tak majetek byl vrácen dědičce Kateřině Zdence Fürstové. Ta prodala v roce 1993 octárnu v Bzenci panu Liboru Kuchařovi, a o 9 let později se stala součástí společnosti OKL, a.s.. V roce 2006 prodal pan L. Kuchař octárnu holandské skupině BURG. Noví majitelé provedli rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci takže dnes octárna OKL a.s. plní nejvyšší potravinářské standardy IFS a BRC a ve výrobě octa pokračuje.

Skupina továren BURG

Bzenecká octárna se tak řadí ke skupině továren BURG v Holandsku, Belgii, Německu a Francii. Firma BURG patří k předním výrobcům octa, ovocných sirupů a šťáv v Evropě a silné zázemí mateřské firmy umožnilo uskutečnit rozsáhlý program renovací výroby i administrativního zázemí firmy. Octárna Bzenec je tak dnes součástí největších evropských producentů octa.

Ocet v toku dějin

Ve starověku lidé zjistili, že když nebudou zasahovat do hroznové šťávy, vznikne víno. Tento objev byl pro ně velice radostný až do doby, než zjistili, že když nebudou zasahovat ani do vína, vznikne ocet. Nicméně s postupem času přišli na mnoho předností octa.

Přestože nebyly žádné záznamy do r. 5000 před Kristem, z legend se dozvídáme, že přednosti užívání octa objevili již Sumerové ze Starobabylonské říše. Využili ho zpočátku jako čistidlo a později i jako ochucovadlo. Babyloňané přišli na to, že ocet zpomaluje a zastavuje šíření bakterií, které napadají a ničí jídlo. Další legendy hovoří, že Caesarova vojska ocet dokonce užívala jako nápoj. Naopak egyptská vládkyně Kleopatra dokázala schopnosti octa tím, že v něm nechala rozpustit své drahocenné perly, aby vyhrála sázku, že dokáže sníst své jmění. Trojská Helena relaxovala v octových lázních. Hannibalovi, největšímu africkému generálovi, ocet pomohl při přechodu Alp.

Existuje mnoho biblických záznamů, ve Starém i Novém zákonu, že ocet se pil jako zředěný a oslazený nápoj. Dokonce, že Ježíš pil ocet před ukřižováním. Také existují záznamy o tom, že se namáčel chléb do octa a používal jako pomoc při infekcích a zraněních. Okolo roku 400 před Kristem se ocet stal prvním lékem. Hippokrates, známý jako otec medicíny, vychvaloval terapeutické kvality octa. Skoro všem svým pacientům předepisoval pití octa.

S postupem času se objevilo několik až neobyčejných užití octa. V Anglii a v Evropě se během 17. století ocet používal jako deodorant. Občané si drželi houbičky nasáklé octem u nosu, aby necítili pach splašků na ulicích. Ženy nosily houbičky odložené ve stříbrných krabičkách a muži ve svých holích. Také například silné britské loďstvo na svých dlouhých plavbách uchovávalo jídlo v octě a palubu čistili octem. Během 1.světové války se ocet používal na ošetření zraněných na bojišti. V dnešní době se doporučuje ocet na ošetření některých vyrážek, kousnutí hmyzem a na drobná poranění.

Pravou popularitu však ocet získal jako ochucovadlo při vaření a jako ingredience do jídel. Přednosti speciálních octů – vinného, balsamikového nebo rýžového oceňují především znalci jídel a gurmáni. Ocet se stále využívá na nakládání a konzervování potravin. Ocet nenašel své využití jen v kuchyni nebo v lékařství. Po staletí ženy používaly ocet jako čisticí prostředek a rady si  předávaly z pokolení na pokolení.

Co to je ocet?

Původ názvu pochází z latinského slova ,,vinum“ (víno) a ,,acer“ (trpký, kyselý) nebo francouzského slova ,,vin“ (víno) a ,,aigre“ (trpký, kyselý). Doslovný překlad slova ,, vinaigre“ je tedy kyselé víno. Ocet byl objeven spíše jako nehoda, když víno zkvasilo a zkyslo.

Ocet se vyrábí ve dvou krocích.

Prvním z nich je alkoholové kvašení. Je způsobeno činností kvasnic, které mění přírodní cukr na alkohol za určitých kontrolovaných podmínek. Druhým krokem je kyselé kvašení, které je způsobeno mikroorganismy (octovými bakteriemi), které přeměňují alkohol na kyselinu octovou.

Scroll to top